Kam šly české úspory v roce 2023: analýza dat ČNB

Rok 2023 byl pro české domácnosti finančně neobvyklý. Úrokové sazby ČNB se po dvou letech agresivního utahování ustálily na 7 %, inflace sice zpomalovala, ale zůstávala citelně nad cílem, a výnosy státních dluhopisů poprvé od roku 2008 překonaly 5 % ročně. Data ČNB zachycují výsledek: domácnosti přesunuly odhadem 380 miliard korun z běžných účtů do termínovaných vkladů a krátkodobých dluhopisových fondů. Tento pohyb byl plošný – týkal se nejen zkušených investorů, ale i střadatelů, kteří dosud nevyužili žádný produkt nad rámec spořicího účtu. Studio Plzeň analyzovalo čtvrtletní statistiky platební bilance a bilance finančních aktiv českých domácností, aby zmapovalo, kam přesně peníze putovaly, v jakém tempu a co tento trend vypovídá o chování českých střadatelů v prostředí restriktivní měnové politiky. Závěry nejsou jednoznačně pozitivní: část domácností sice zhodnotila volné prostředky lépe než v předchozích letech, avšak průměrná reálná výnosnost po zohlednění inflace zůstala záporná až do třetího čtvrtletí 2023. To připomíná důležitou lekci – nominální výnos a reálný výnos jsou dvě různé věci a záměna mezi nimi je jednou z nejčastějších chyb, které čtenáři v redakční poště zmiňují.

Největší nárůst zaznamenaly termínované vklady se splatností 3–12 měsíců: jejich objem vzrostl meziročně o 41 %. Státní dluhopisy pro občany (tzv. přímé dluhopisy) zaznamenaly rekordní zájem – emise z dubna 2023 byla upsána za méně než 72 hodin. Podílové fondy peněžního trhu přilákaly čistý přítok přes 28 miliard korun, přičemž průměrný roční výnos těchto fondů ve sledovaném období dosáhl 6,1 %. Naopak akciové fondy zaznamenaly čistý odliv, což koreluje s obecnou averzí k riziku v období vysoké inflace. Tento přehled není investičním doporučením – ilustruje, jak se agregátní chování domácností odráží v makroekonomických statistikách a jaké závěry lze z těchto dat opatrně vyvodit pro vlastní finanční plánování.